✔ se zahrádkou ✔ nekuřácká ✔ dětský koutek REZERVACE +420 251 511 490

Lokalblog

Zpět na blog

Do našich limonád v Lokal bloku používáme jen ty nejlepší sirupy z Jablonce nad Nisou. Kitl je záruka kvality.

Přečtěte si náš rozhovor pro hospodářské noviny

Út22.08.

Nikde jinde v Evropě nepropadli domácím limonádám tolik jako v Česku. Mít "vlastní" nápoj je pro restaurace téměř povinnost


Výrobci ovocných sirupů, ze kterých obsluha v restauracích míchá limonády, nestíhají vyrábět.
Ani vyšší cena takzvaných domácích limonád poptávku ze strany zákazníků neohrožuje.
Limonády jsou dobrým byznysem jak pro majitele občerstvení, tak pro firmy vyrábějící sirupy.


Lahve naplněné červeným sirupem jsou ještě teplé. Dříve než stihne směs jahod a máty vychladnout, vystřídá ve skladu zásobu jinak barevné, předpřipravené ovocné šťávy značky My Homemade Lemonade. V přibližně dvou tisících restaurací, kaváren nebo bister, kam je dodává společnost My Gastro, je posléze obsluha naředí sodovkou a prodává. Ani jejich cena − třetinka většinou začíná na padesáti korunách − rostoucí oblibu takzvaných domácích limonád nebrzdí.

Většina lidí žije v domnění, že takzvanou domácí limonádu restaurace připravují z čerstvých surovin − ovoce nebo zeleniny. Podniky, kde si sirupy vyrábějí sami a zákazník skutečně dostává domácí limonádu, samozřejmě existují. Velmi často je však nápoj produktem profesionálních firem. K jejich koncentrátům pak obsluha restaurací buď jen dolije vodu, nebo sklenici dozdobí ovocem, bylinkami a doplní kostkami ledu.

Od prvního července ovšem v Česku platí nová vyhláška, která se označení domácí snaží ukočírovat. Pokud si limonády opravdu nevyrábí sama restaurace, neměla by je použít. Na nápojových lístcích se proto objevují nápoje nejčastěji s nálepkou "naše". Mnohde však přívlastek "domácí" z nabídky nezmizel.

A výrobci sirupů hlásí, že nestíhají. "Vše domácí je nesmírně populární. Může za to kultura v Česku − dříve tady všichni zavařovali a dělali marmelády, pak se na to zapomnělo a nyní se lidé vracejí ke starým recepturám," myslí si Michal Bareš, který pro značku My Homemade Lemonade míchá sirupy. "Jsme tady od dubna a už nyní je nám sklad malý. Vydržíme tady ještě tak rok nebo dva a zase budeme muset jít dál," říká Bareš. Stojí v jedné ze tří kuchyní v bývalém průmyslovém areálu v Kladně, kde se dneska připravují sirupy. Není tady žádná výrobní linka, jen pár hrnců a mixérů. "Vše děláme ručně, z ovoce, my nic nevaříme, ale připravujeme," zdůrazňuje. Loni jedenáct zdejších zaměstnanců tímto způsobem vyrobilo na 75 tisíc litrových lahví šťávy, letos to bude ještě víc.

Zatímco v roce 2011 se v Česku podle Svazu výrobců nealkoholických nápojů vypilo 302,6 milionu litrů sirupu, loni to bylo 325,7 milionu litrů (Statistika ovšem přepočítává sirupy a nápoje v prášku na hotový nápoj podle ředění doporučeného výrobci - 1:6. V roce 2011 to tedy bylo cca 43 milionů litrů sirupu a v loňském roce 47 milionů litrů). Do toho ale svaz počítá i běžné sirupy pro domácí spotřebu. "Zákazníci jsou rozhodně náročnější než před lety a zajímají je inovace. Výrobci to vnímají, přicházejí s novými příchutěmi nebo typy nápojů," uvádí prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů Jiří Pražan.

Žízeň po limonádách je ovšem extrémní i podle provozovatelů občerstvení. Nejde přitom jenom o Prahu nebo známé turistické destinace, kde lidé obecně více utrácejí. Zákazníci si limonády dopřávají i v menších městech. "Začal jsem brát sirupy asi před čtyřmi měsíci a staly se nejobjednávanějším nápojem," potvrzuje majitel kavárny Provence Caffe v podkrkonošském Trutnově Petr Vrána.
Od baru k limonádám

Michal Bareš ještě před čtyřmi roky pracoval za jedním barem v Kladně, kde vymýšlel nápoje. "Hledal jsem různá dochucovadla a zbyl mi plný mrazák pomerančového džusu. Udělal jsem z něj marmeládu, zalil sodovkou a zjistil, že chutná dobře," vzpomíná. Barešův nápoj tehdy zachutnal i manažerovi dodavatele potravin do občerstvení My Gastro Františku Roháčkovi. Řekl o šikovném barmanovi svému šéfovi a majiteli firmy My Gastro Janu Podešvovi.

Zakladatel podniku, který přes jedenáct let zásobuje tuzemská občerstvení čokoládou, kávou nebo čajem, rychle pochopil potenciál limonád. "Na Máchově jezeře jsme tehdy otvírali bar, kde jsme si vyzkoušeli, jak limonády od Michala Bareše fungují vedle těch komerčních. Když denně ze dvou stovek limonád prodáte jen pět těch klasických, je něco jinak," říká Podešva. Po této zkušenosti firma My Gastro vymyslela značku My Homemade Lemonade a dala někdejšímu barmanovi nabídku, aby pro ni vyráběl. Vzhledem k tomu, že disponovala roky budovanou základnou kavárníků a majitelů restaurací, začala jim limonády nabízet. Dodala i džbánky s nápojovým lístkem. "Nápad jsme dotáhli do konce, víme, na koho se obrátit," konstatuje Podešva. Sirupy jim prý otevřely cestu i do podniků, kam by se s dosavadním sortimentem nedostali − koncentrát prodávají i do hotelu Hilton nebo karlovarského Puppu.

Firma začínala se čtyřmi sirupy, dnes jich nabízí třináct. "Ani my jsme nečekali, že porosteme tak rychle," přiznává Podešva, podle kterého se prodeje zvednou ještě příští rok. Ani pak se ale společnost neobává poklesů prodeje. Vyváží na Balkán a v říjnu jede na největší evropský gastronomický veletrh Host v Miláně. "Nechceme se opírat jenom o český trh, venku jsou velké příležitosti. V zahraniční zatím domácí limonády nezažívají takový boom jako v Česku, v cizině se to teprve nastartuje," je přesvědčen manažer My Gastro František Roháček.
Buď pivo, nebo limonádu

Například v Itálii vodou naředěné sirupy nepijí, stejně tak si teprve nacházejí cestu k německému zákazníkovi. "Jsme limonádovou velmocí, sirupy jsou zatím ryze českou záležitostí," dosvědčuje Jan Vokurka, majitel a jednatel konkurenční společnosti Kitl. Rodinná firma z Jablonce nad Nisou sirupy vyrábí deset let a letos ohlásila, že jí nestačí kapacity.

Úspěch společnosti je ostatně dobře vidět například v pražské restauraci Lokal Blok, kde mají zákazníci před sebou litrový džbán limonády vyrobené ze sirupu Kitl skoro u každého stolu. Za litr limonády ozdobené ovocem a bylinkami se tady platí 115 korun. "Nemyslím si, že je to drahé, a pokud se používají kvalitní sirupy, cena odpovídá. I my na tom máme velký podíl práce," říká vedoucí restaurace Tomáš Rybář. Lokal Blok začal sirupy Kitl odebírat před třemi lety. Zájem zákazníků se podle manželky Tomáše Rybáře Lucie každý rok zvyšuje. "Je to dané poptávkou, protože lidé si dají buď pivo, nebo limonádu," dodává manažerka podniku Rybářová.

Lokal blok je jedním z několika tisíc odběratelů severočeské firmy Kitl. Ta již částečně zavedla strojovou linku a sirupy chrlí ve velkém. "Bez strojové výroby nemůžete být profesionálním výrobcem. Investujeme do technologií, ale pořád dodržujeme dotek lidských rukou," říká Vokurka. Jako důkaz si bere lahev, která je zabalená do papírového obalu. "Tohle strojově neuděláte."

Myšlenku, že by spotřebitelé mohli být zklamáni faktem, že nepijí skutečně domácí limonádu, kterou vyrobili přímo v restauraci, si Vokurka nepřipouští. "Sirup dělá tělo nápoje. Přidaná hodnota je v tom, že restaurace ho dozdobí a naservíruje tak, jak chce. V tom je rozdíl oproti konvenčním limonádám," vysvětluje.

Výrobce šťáv dnes prodává od lékáren přes kavárny, obchodní řetězce Globus či Makro až po české a slovenské pobočky sítě rychlého občerstvení McDonald's. "Trvalo nám tři roky, než jsme se tam dostali, hrozně nám to pomohlo. Nejde ani tak o prodané objemy, ale o prestiž, protože jsme všem na očích a nejsme anonymní limonáda," vysvětluje Vokurka.

Díky vstupu do McDonald's a rostoucí oblibě těchto limonád mezi spotřebiteli i restauracemi firma loni prodala sirup za 29 milionů korun. Letos počítá s téměř 40procentním růstem produkce a tržbami 40 milionů korun. "Hlavní boom je zatím před námi. Ještě to není tam, kde by mělo, a pořád je hodně restaurací, kde na limonády nepřistoupili," míní šéf Kitlu. Společnost prodává v Česku, na Slovensku, v Německu nebo v Austrálii. A brzy by její sirupy mohli ochutnat i v Asii − tento týden je Jan Vokurka v Hongkongu, odkud chce přivézt zakázku.

Mimochodem, kromě toho, kdo vyrábí chutnější koncentráty, panuje mezi výrobci sirupů tak trochu rivalita i o to, kdo s nápadem přišel jako první.
Okurková, levandulová, rakytníková

Třicet pět tisíc litrů sirupů pro domácí limonády i míchané nápoje vzniká ročně také v nenápadné firmě Hradecké delikatesy na okraji Hradce Králové. Manželé Petra a David Kilingrovi před pár lety přebudovali pronajatý rodinný domek ve venkovské čtvrti Třebeš na výrobnu nejrůznějších sirupů, džemů, marmelád, pest, studených omáček a nakládané zeleniny. Vše zpracovávají přirozeně, obejdou se bez různých chemických příměsí. Používají originální suroviny, roky prověřené recepty.Majitelé, kteří kromě sebe zaměstnávají další čtyři lidi, se snaží vést svůj podnik tak, aby měl jasnou myšlenku. "Děláme vše ručně, z kvalitních, původních surovin, snažíme se využívat podobně jako příroda i všechno, co zbývá," říká Petra Kilingrová ve skromně zařízené jediné kanceláři podniku, s fotografií prvního českého prezidenta Václava Havla pod poličkou.

Pod svojí značkou prodají Kilingrovi ročně 20 tisíc půllitrových lahví, jako zakázkovou výrobu pro jiné firmy namíchají 25 tisíc litrů sladkých ovocných i bylinkových šťáv. Šestnáct druhů sirupů se značkou Hradecké delikatesy, mezi nimi například rakytníkový, letní okurkový nebo levandulový, dodává podnik řetězci menších samoobsluh Terno, další maloobchodníkům a prodejnám, které se na domácky vyrobenou stravu specializují a svoje zboží posílají i do restaurací. Firma má také vlastní e-shop. "Dohromady zpracujeme za rok až čtyři tuny ovoce, většina z toho jde právě na sirupy," říká David Kilingr, který se dříve zabýval obchodem ve stavebnictví. Celkový obrat jeho nynější firmy, která vznikla v roce 2010, činil v loňském roce osm milionů korun bez daně.

Jak manželé k receptům na své sirupy přišli? "Dělala je už moje babička a já jí jako malá musela pomáhat. Takže jsem něco už uměla, podědila. Spíše šlo o to postupně vychytat, jak je připravovat ve velkém množství, jaké volit poměry, kolik dát cukru, aby byly stejně dobré, jako když je připravovala ona," usmívá se ekonomka Kilingrová. Na starosti má právě sortiment, jeho přípravu a případné novinky. "Petra má nápady. Na něco přijde a hned to zkouší připravit. Můj úkol je její nápady převést do praxe," poznamená Kilingr.

Výroba královéhradeckých sirupů v praxi zabere jedinou místnost připomínající větší, trochu nezvyklými přístroji vybavenou kuchyň. Mezi nimi dominuje zbrusu nová plnička se čtyřmi rameny, tři varné hrnce německé značky Bielmeier, vedle nich o něco mohutnější plnička na pesta a džemy. Celý proces vzniku základu domácích limonád není složitý. "Přiveze se ovoce, když je zmražené, dáme ho do barelů, pak se v lisu odšťavní, pokud tedy nedovezeme od dodavatele přímo šťávu. A pak už se řídíme recepturami," bere majitelka do ruky svazek s popisy výroby jednotlivých produktů. Na stránce s levandulovým sirupem lze například číst: "Tři hrnky sušené levandule dáme vařit s šesti litry vody, přivedeme k varu, necháme chvíli odstát…" Další body tajného receptu už majitelka pochopitelně zveřejnit nedovolila.

Galerie

Vaše komentáře

Zpět na blog