Přinášíme report Toma ze závodu ,kam z čech jeli samí zkušení borci: Ondrej Holub (jeho druhej triatlon), Jáchym Jarník (jeho první triatlon - tým Lokal blok), Martin Gabla (jedinej ostřílenej profík co procestoval triatlonem lán světa) a já (Tomáš Rybář - tým Lokal blok) (druhej triatlon v životě...:)).
Den před závodem byl ve znamení rozvozu cajků a polehávání u jezera. Večer jsme zašli na pasta party a pak už honem spát do místa startu, protože každá hodina spánku a ušetřené síly se budou hodit:). Cestou ještě dáváme zmrzku s Peťákem, hodně přijemné setkání!!!
 V noci se potim, jak když mě čeká první závod... Kluci prý skoro nespali, holt nás čeká pravděpodobně nevšední zážitek:).
Švýcarské drei, zwei, eins a už to mastíme k 3,2km vzdálenému zámečku.
Při plavání mě stihne Jáchym bouchnout do brýlí, že mi málem vypadne oko, ale když v půlce plavání vidím vedle sebe Martina, je mi jasný, že plavu rychle. Z vody se vypotácim za 56 minut. Prej hlavně to nepřepálit..:).Honem převlíknout do cyklo a zkusit udržet co nejdýl náskok nad Jáchymem. Gablič má náskok 2 minuty a podle toho, jak jezdí na kole myslim, že odjede a v cíli na nás bude čekat v vysprchovanej...:)
Na kole se kochám a jedu hodně piánko... 97km před námi...
Na 20tém km, kde se to láme do prvního velkého sjezdu, okolo mě prolítne Jáchym zalehlej na silničce ve stylu Sagan a tak vypínám mozek a jedu za ním. Pojď mi mladej!!! Pod kopcem ho mám pořád na dohled, jupí!!! Čeká nás rovina kde si hodlám odpočinout. Na 67.km se to zvedá do brutál kopce, někde tech 2100m holt musíme nabrat... Jáchym pořád na dohled. Jedu tak, aby mě neviděl. Ale to se v jedné dlouhé serpentýně nepodařilo a tak do toho šlápne a začíná se kosmickou rychlostí vzdalovat. Jede tak rychle že bere i Gabliče... (je to fakt magor..:)). Pod vrcholem další překvapení: kamarádi Martin Nývlt a Jany Ryantová mi pomáhají na posledním km na vrchol. Jedu jak na Tour de France, protože před kamerou nechci jet pomalu..:). Poslední sjezd beru hlava nehlava a dole nás zase čeká pořádný fanklub. Lůca ví, jak na mě tak mi lže ztráty na kluky a tak s chutí beru bajk,s tím, že na něm chci minimalizovat ztrátu před závěrečným během.... 13km a převýšení 1100m, neskutečnej záhul. Aspoň v některých pasážích potrénuju běh..:). Na kopci jsem kantáre. Z kopce nechci ztratit, i když už vím jaký jsou kluci blázni a něco na mě najedou. Trochu mě to zastaví, když to narvu do dřevěného ohradníku, po té co 15 metrů jedu šmírem a přemýšlím kam to narvat abych se nezranil a nerozflákal kolo... Sjezd je nádherně technickej a užívám si ho, i když vím, že tu jiní letí ještě jinou rychlostí. Po 30km bajku se konečně dostanu na vytoužený běh!!! Jen v depu ztrácim 3 minuty rozvazovánim tkaniček, který jsem si od posledního běhu nerozvázal (mladej nezkušenej kluk..:)). Na kluky ztrácim 20minut (Jáchym) 10minut (Martin). 25 km přede mnou... Lůca mi hlásí ztrátu 10 respektive 2 minuty. Je mi jasný že kecá, ale proč ne:):). Prvnich 5 km je po rovině a tak to valim 4:05/km. Šlo by to i líp, ale čeká mě výběh s převýšením 2200m. Na šestém km se to zvedá a tuším že stahuju. To mě vyhecuje a tak předbíhám soupeře jednoho po druhém a vyhlížim kluky. Co není nesmysl tak běžim. Soupeři nechápou a asi pro ně nejsem dobrou motivací do dalšiho závodění. Do Murrenu to valim. Na Martina v reálu ztrácim už jen 5 minut. Ale už mi je jasný že to asi nedám. Na posledních 6km nás čeká střecha vysoká 1200m a s během to bebude mít nic společného - masakr!!! Makám co se dá a zařezávám další kluky. Chůze mi ale nechutná a vím, že když neběžím, ztrácím. 700m před cílem slyším jak vyvolávají Jáchyma 300m prěd cílem vítají Martina. Všichni prošitý, v křeči ale šťastný si navzájem gratulujeme plácáme se po zádech.
 Na výhledy který jsme si navzájem před závodem slibovali moc prostoru nebylo..:). Všichni tři jsme se vešli po 11hodin, což o hodinu až hodinu a půl překonalo vysněné umístění. Ondra se nás dočkal již v pěřovkách, zato měl největši aplaus!!!
 Big big respekt Jáchymovi i Martinovi, že mě na kole tak odrovnali, že jsem neměl šanci se k nim přiblížit na dostřel. Bylo mi pánové ctí s Vámi soupeřit. Jen jednu poznámku: "Jáchyme chtělo by to více úcty k starším kamarádům..:)".
 Nejlepší ale ze všech byla moje Lůca Lucie Rybářová a Verča Veronika Tichá, které nám mohli ostatní profi týmy jen a jen závidět. V jednom okamžiku povzbuzovat, jednou rukou předávat tablety proti křečím a druhou rukou fotit nebo natáčet. Holky jste hvězdy!!!
 Prostě díky všem!!!!!!
 Když napíšu, že Martin Gabla po závodě řekl,že to byl jeho nejhezčí triatlon v životě, potvrdí to to, jak je to ve Švajcu krásný i přes to, jaký jsou to studený čumáci. "Zupa, klap, klap, zupa, klap, klap...:):):)"
Lokal blok se očividně neztratil....

Češi v číslech:
38. Jáchym Jarník 10:34 - LOKAL BLOK
42. Martin Gabla 10:43
48. Tomáš Rybář 10:50  - LOKAL BLOK
221. Ondra Holub 13:22